Tak dneska to bude o Portu, druhém největším Portugalském městu, kde jsme strávily pět krásných dní.
Tentokrát jsme našly ubytování skrze Airbnb ve čtvrti Lordelo, která je tak napůl cesty mezi mořem a centrem, každopádně na obě strany docela daleko, takže jsme docela hojně využívaly místní MHD, se kterou jsme upřímně docela válčily, ale nakonec jsme tomu přišly na kloub.
První den jsme vyrazily na pláž, protože se mělo kazit počasí, tak abychom si to moře taky trochu užily. Na to, že to byla klasická městská pláž, nebyla zas až tak špinavá, sem tam nějaký nedopalek nebo igelit, ale s tím člověk počítá. Voda byla docela dost studená, ale lidí se koupalo hodně, a taky byly parádní vlny, které měly fakt sílu a dokázaly člověku podrazit nohy, což byla ale super zábava.
Nejvtipnější věcí na našem pobytu v Portu bylo, že jsme si ho úplně omylem naplánovaly na dobu největšího Portugalského svátku São João, takže to ve městě parádně žilo. Někde jsem četla, že festivalu se každoročně účastní přes 200 000 lidí, což je na tak malé město docela bomba. Typickou věcí pro tento svátek jsou plastová kladiva, kterými se všichni mlátí do hlavy, což mě ze začátku docela překvapilo, protože nejsem zvyklá, že si jen tak jdu po ulici a nějaká starší paní mě třískne do hlavy :D Celé centrum se pro tuto příležitost uzavře a všude se rozestaví stánky se sangrií, tradičním pečivem, bazalkou a česnekovými květy, kterými se lidé šimrají pod nosem. Z restaurací se vytáhnou grily a lodny a na každém rohu prodávají sardinky nebo bifanu, což je víceméně takový gulášový "sendvič". My jsme do centra dorazily relativně brzy, takže jsme se krásně dostaly až k řece a přes most do čtvrti Vila Nova de Gaia (cestou jsme ještě stihly slavné kachličkové nádraží). Tam jsme si prohlédly všechny stánky a zahrály si karty, což byla taková naše vycpávací aktivita, když jsme na něco čekaly (tentokrát to byl ohňostroj). Taky jsme si někdy v mezifázi daly sangrii, tremocos a popcorn. Když jsme se potom vracely na předem vyhlídnuté místo k pozorování ohňostroje, dostaly jsme se do tak strašného davu, že jsme se vůbec nemohly hýbat. Všichni nám šlapali na nohy, polévali nás pivem, mlátili nás, shazovali, utlačovali... Trvalo nám prostě hodně (hodně) dlouho dostat se někam, kde se dalo dýchat. Nebylo divu, že každou chvíli někde houkala sanitka. Každopádně nakonec jsme se do malého parčíku dostaly, usadily se mezi spoustu dalších lidí, kteří měli stejný nápad, a užily si několikaminutovou show.
Další den jsme se rozhodly přecejen jít na pouť, kolem které jsme pořád chodily a říkaly si, jestli na to nejsme už moc staré. Každá jsme vybraly jednu atrakci a nakonec jsme si daly churros a ledovou tříšť. A zajímavé bylo, že ta pouť byla postavená na kruhovém objezdu :D Za zmínku taky stojí Portská opera, jejíž skvělou fotku focenou z ruského kola jsem si smazala, ale naštěstí mám i nějakou rezervní. Z poutě jsme se opět vydaly do centra omrknout Livraria Lello (kam jsme nakonec nešly, protože jsem škrt) a Torre dos Clérigos, kam se nám taky nechtělo platit vstupné. Poslední zastávkou bylo náměstí s radnicí, kde jsme potom hrozně dlouho sháněly obchod, abychom si koupily něco k jídlu, a potom jsme hrozně dlouho čekaly na autobus, protože tam jezdí prostě divně.
Poslední plnohodnotný den jsme se vypravily na vyhlídku, odkud je krásně vidět na celé Porto a hlavně na Ponte Luís. Taky jsme si koupily slavné Pastéis de nata a croissanty, které jsou údajně lepší než ty francouzské (což jsou pro mě každé) a vrátily se k tomu parku, kde jsme koukaly na ohňostroj, protože jsme zjistily, že je tam kostel zapsaný do UNESCO, kam jsme ale ve finále taky nešly, protože nám to za 7 euro nestálo. Další zastávkou byla Sé do Porto - Portská katedrála, okolo které jsou krásné vyhlídky, uličky a tak vůbec, a taky tam hrál pán na banjo.
V odletový den (v plné zbroji, protože jsme se musely checkoutovat z ubytování) jsme tak různě posedávaly v zahradách a hrály karty. Nejdřív jsme si prošly botanickou, kde měli spoustu kaktusů a překrásné hortenzie a potom zahrady paláce Cristal, kde bylo spoustu pávů a poprvé v životě jsme viděly i paví kuřata :) A na úplný závěr jsme si nakoupily suvenýry v podobě oblečení z nově objeveného levného řetězce Lefties.
Možná jste si všimli, že většina fotek je tak trochu v oparu. To proto, že během São João bylo celé město zahaleno kouřem z grilování. Osobně si každopádně myslím, že to fotkám jen prospělo :) A taky omluvte tu změť, nějak mi to nešlo lépe zorganizovat.
Doufám, že se do Porta zase někdy podívám, třeba do údolí řeky Douro nebo tak, protože se mi tam moc líbilo a rozhodně jsme ještě neviděly všechno :)
Tak příště o Edinburghu!
ANNA
