Poslední dobou vůbec nemám čas, ale nějak se stalo, že dneska se nemusím vůbec nic učit, takže jsem si v televizi pustila Addamsovu rodinu a rozhodla se vám u toho dovyprávět zbytek maltského dobrodružství, což vlastně není úplně přesné, protože o Maltu se tady vůbec jednat nebude. Zbývá mi ale napsat o dvou ostrovech, které k Maltě neodmyslitelně patří a také o našem vůbec posledním dni stráveném na Sicílii.
Výlet na Gozo byl opět organizovaný školou. Měli jsme pronajatý malý autobus, který nás dovezl ke trajektu (už jsem říkala, že řidiči na Maltě jsou nejhorší na světě?), kde nám průvodce všechno zařídil a my jsme se mohli rovnou nalodit. Na Gozu už na nás čekala dodávka, která nás potom celý den vozila po ostrově. Měli jsme několik zastávek u těch největších lákadel. První z nich byla vyhlídka na Kalypsó beach, nad kterou se nachází jeskyně, ve které Kalypsó podle legendy držela 7 let Odyssea. Přímo na pláži jsme nebyli, ale takhle z výšky vypadala krásně.
Další zastávkou byla Dwejra Bay, kde až do letošního března stálo ikonické Azure Window (na předposlední fotce můžete vidět místo, kde dřív stálo). Lidé tam nicméně stále chodí a to například kvůli potápění nebo vyjíždce na lodi, kterou jsme také absolvovali a bylo to fajn. Jen mě překvapil ten jejich systém. Nasednete na loďku, dostanete vestu, projedete tunelem, což je mimochodem asi nejhezčí část plavby, užíváte si vyhlídky, vrátíte se zpět a najednou po vás chtějí peníze. Je to pochopitelné, přece vás nebudou vozit zadarmo, ale čekala bych něco víc "profi".
Na závěr jsme navštívili Cittadellu v hlavním městě Victoria. Je to něco mezi hradem a pevností a jelikož stojí na kopečku, je z ní krásný výhled. Jinak ale nic moc.
Na Comino jsme se vydali sami. Autobusem jsme dojeli do stejného přístavu jako v případě výletu na Gozo a prakticky hned se objevil někdo, kdo nás nasměroval na správnou loďku, která nás za pár minut dovezla až na místo. Na Comino se jezdí kvůli Blue Lagoon, což je zátoka s nádherně azurovou vodou a je opravdu hodně populární, takže je fajn vyrazit ve všední den. Každopádně v sezóně nemáte šanci vyhnout se davům. Laguna je opravdu krásná a určitě stojí za navštívení, ale počíejte s tím, že tam prakticky není pláž a leží se na takovém skalnato-prašném svahu. Je tam taky několik fastfoodových stánků, stánky s koktejly a veřejné záchody. Když jsme odjížděli, tak lodě trochu nezvládaly nápor a poměrně dlouho jsme čekali na odvoz. A taky jsme se příšerně spálili. Mimochodem, tou černou dírou na druhé fotce se dá proplavat na otevřené moře a je to super!
Na Sicílii jsme vyjížděli asi ve 4 v noci, protože jsme cestou na trajekt nabírali ještě další lidi. Prakticky celou plavbu jsem prospala, stejně tak veškeré přejezdy po Sicílii, takže z cesty moc zážitků nemám. Naší cílovou destinací byla Taormina, což je docela vysoko položené historické městečko a jedna z nejturističtějších oblastí. Lidí tam bylo spoustu, ale bylo to tam pěkné.
Z Taorminy jsme se jeli podívat na Etnu, která mě ale docela zklamala, protože jsme zaplatili spoustu peněz za lanovku nahoru a nepřišlo mi, že by to za to stálo. Ale alespoň můžu říkat, že jsem byla na Etně ;) Každopádně jsem si ze Sicílie přivezla docela smíšené pocity, protože samotný výlet byl docela drahý a zvláštně koncipovaný, takže jsme toho za ty peníze zase tolik neviděli. Ale co se týče přírody, Sicílie je určitě mnohem hezčí než Malta.
Zpátky jsme se vraceli pozdě večer a moře bylo docela neklidné. Ne, že by mi to vadilo, protože jsem zase spala, ale hodně lidem bylo špatně. A taky byla na lodi strašná zima, což bylo hodně nepříjemné a jelikož jsem tou dobou byla z klimatizace už docela nastydlá, moc mi to nepřidalo.
A tím končí moje letní dobrodružství. Ještě bych mohla dodat, že na letiště mě transfer odvezl opravdu v předstihu, takže jsem tam potom skoro 4 hodiny čekala s davy uřvaných českých teenagerů z jiných škol a nakonec jsme měli ještě zpoždění, protože pilot kroužil půl hodiny nad Prahou, kde byla bouřka a 14 stupňů. Krásný návrat domů! A pokud si můžete vybrat, leťte radši s Air Malta než s ČSA, fakt ;)
Závěrem, první týden jsem odpočítávala dny zbývající do odletu a děsila se, co tam sakra budu takovou dobu dělat. Od půlky druhého týdne jsem odpočítávala dny do odletu a děsila se, jestli si stihnu všechno pořádně prohlédnout, prožít, zapamatovat a užít. Takže tak.
Mějte se fajn a pokud mi to maturitní ročník dovolí, brzy tu přistane článek o Polsku ;)
ANNA